Co je BARF?

Tato pro mnoho lidí stále neznámá zkratka má celkem jednoduchý základ. Jedná se o zkratku z angličtiny, nejčastěji překládanou jako Bones and Raw Food, tedy kosti a syrová potrava (syrové maso, zelenina, ovoce a byliny).

BARF je metoda výživy domácích masožravých zvířat přirozeným způsobem, podle nás se jedná o nejpřirozenější a nejlepší způsob výživy masožravých domácích zvířat, avšak za podmínky, že dodržíme pár základních zásad o vyváženosti stravy. Vycházíme z toho, že psi se vyvinuli z vlků, mají stále stejné trávení a jejich zažívací soustavy jsou podobné. Pes má stále zuby uzpůsobené pro ulovení a sežrání kořisti. Pomocí špičáků je schopen kořist zabít, stoličkami pak drtí maso i kosti. Vlk svůj jídelníček jistě obohatil i ovocem, trávou, bylinami a kořínky stejně tak, jako my nyní přidáváme k masu a kostem ovoce, zeleninu a bylinky. Touto skladbou stravy dostává vše, co potřebuje - tuky, bílkoviny, sacharidy, vitamíny, minerální látky a vlákninu.

Naopak granule jsou uměle vytvořené a příroda nevytvořila psům zažívací soustavu pro ně uzpůsobenou. Pes ve slinách nemá žádné trávicí enzymy. Sliny psa slouží pouze k obalení potravy, aby se lépe dostala do zažívacího traktu a žaludku, který je dostatečně velký na to, aby pojmul i větší množství stravy a tu pak pomalu trávil. Jelikož pH v žaludku psa má hodnotu 0,5- 1, tak spolehlivě zajistí strávení i větších kusů masa, kostí a i případnou likvidaci zárodků parazitů a bakterií. Avšak produkce trávicích enzymů je u psa aktivována přísunem právě čerstvé potravy- masa. Pokud tento podnět chybí - strava obsahuje velké množství rostlinných složek, nevytváří se pak dostatečné množství žaludečních šťáv a nedochází k dokonalému strávení potravy. To vede k tomu, že potrava není dokonale využita, vzniká velký odpad a jelikož potrava zůstává v zažívacím traktu déle, může nastat množení bakterií a parazitů a tím související plynatost, nadýmání a další zažívací problémy.

Dle moderních výzkumů a statistik s průmyslově vyráběnou granulovanou výživou narůstá počet zdravotních potíží u psů (mezi nejčastější patří kožní potíže, alergie, nemoc slinivky a jater nebo také rakovina). Metodu krmení BARFem bohužel stále často nedoporučují někteří veterinární lékaři. Dokud i nadále budou distributory různých komerčních značek granulí, tak tomu asi ani jinak nebude.

 

 Jako hlavní výhody krmení čerstvou stravou můžeme uvést:

• vždy víme, co do misky psa dáváme

• lépe fungující zažívání, kdy psí zažívání leccos nerozhodí

• omezená tvorba zubního kamene díky okusování kostí a žvýkání velkých kusů masa

• čerstvost stravy

• nižší riziko nákazy parazitů

• možnost okamžité změny krmné dávky, při jakékoliv změně potřeb psa

• konec nechutenství

 

 

Díky krmení čerstvou stravou můžeme pozorovat následující zlepšení:

• menší riziko torze žaludku

• menší objem exkrementů

• silný imunitní systém

• pevné svaly, šlachy, vazy

• omezení tvorby zubního kamene

• zdravější a lesklá srst

• méně růstových problémů

 

Mezi hlavní nevýhody, které bývají uváděny v souvislosti s BARFem, patří otázka kde shánět maso, kde ho skladovat a větší časová náročnost. Avšak s porovnáním výhod, které BARF přináší, se dle nás jedná jen o drobnou komplikaci, kdy lze jistě nalézt řešení. S prvními dvěma problémy Vám pomůže i RichBarf.cz, kde nejste limitováni velkým minimálním množstvím při odběru masa a po měsíci BARFování, kdy chytíte vše do oka, Vám příprava krmné dávky zabere jen pár minut. Věříme, že pro zdraví a spokojenost našich čtyřnohých přátel se jedná jen o maličkost.

Již na začátku jsme mluvili o důležitosti vyvážené stravy. To je heslo, velmi využívané zastánci granulí a odpůrců BARFu. Důležité je si však uvědomit, že krmení má být vyvážené v řádu týdnů či měsíců, ne každého dne! Pokud budeme střídat pár druhů masa, přidávat kosti, sem tam vnitřnosti, ovoce či zeleninu a nějaký ten přírodní doplněk, není se čeho obávat.

Jelikož pes čerstvou potravu velmi rychle tráví, je třeba dospělého psa krmit alespoň 2x denně. Štěňata v závislosti na věku 3-5x denně, mladé psy 3x denně. Neměli bychom také dávat potravu studenou, nebo zmrzlou. Lehko bychom pak psovi přivodili zažívací potíže. I přes velmi odolný psí žaludek bychom měli všechno maso, i kosti alespoň po dobu 48 hodin přemrazit, aby došlo k zničení případných parazitů. Avšak maso od velkovýrobců je zamraženo jistě daleko déle, a tak se není čeho bát.

 

Do jídelníčku psa zařazujeme:

• Maso a vnitřnosti - v objemu dávky by měly tvořit 50-60% . Maso (především svalovina a vnitřnosti) tvoří hlavní podíl krmné dávky, je hlavním zdrojem živin a bílkovin. Zkrmovat můžeme jakékoliv druhy masa, nejčastěji kuřecí, krůtí, hovězí, vepřové, ryby, zvěřinu, telecí, jehněčí a králičí. Poměr svaloviny a vnitřností by měl být přibližně 70:30, více podávaných vnitřností může působit projímavě.

• Kosti - v objemu dávky by měly tvořit 20 - 30%. Kosti stejně jako maso jsou nenahraditelnou složkou potravy, důležité hlavně v této formě dobře vstřebatelným vápníkem a dalšími minerálními látkami. Kosti nikdy nedáváme vařené! Tepelnou úpravou se mění struktura kosti, a může se tak lámat na velmi ostré kousky, které mohou psovi velmi ublížit. Kosti tedy vždy zkrmujeme syrové a masité, kvůli již výše zmíněné aktivaci žaludečních šťáv. Nejběžněji podávané jsou kosti drůbeží- křídla, stehna, skelety, krky, můžeme podávat i hovězí nebo vepřové – masem obalená žebra apod. Pro zabavení můžeme podávat velké kosti, krásně pak očistí zuby. Pozor bychom si měli dávat na množství podávaných kostí. Velkým množstvím můžeme psům způsobit zácpu.

• Přílohy (ovoce, zelenina, byliny, případně obilné přílohy) – v objemu dávky by měly tvořit 20- 3O%. V krmné dávce přidáváme přílohy jako důležitou vlákninu. Syrová zelenina je pro psy těžce stravitelná, proto nejlepším způsobem, jak ji krmit je jako strouhanou a lehce spařenou či přemraženou. Tak se začne podobat zelenině natrávené, která je velmi dobře stravitelná. Někteří psi zelenině příliš neholdují, pak skvělou náhražkou jsou zelené neprané dršťky či drůbeží žaludky s natrávenými zbytky nebo spařené ovesné vločky.

• Mléčné výrobky - jsou vhodným doplněním jídelníčku díky velkému obsahu dobře využitelného vápníku a fosforu. V krmné dávce se počítají jako maso, nikoliv kosti. Z mléčných výrobků můžeme asi 2x týdně přidávat čerstvé neupravené kravské, kozí nebo ovčí mléko, acidofilní a kefírové mléko, tvaroh, bílý jogurt nejlépe s živou kulturou a zakysanou smetanu. Nízkotučné produkty pes nijak nevyužije, proto podáváme tučné nebo alespoň polotučné výrobky.

• Vejce - syrový žloutek, který je výborný na srst, vařený bílek a skořápku rozemletou a zakápnutou šťávou z citronu, čímž se uvolní vápník, rozemleté oříšky a semínka (lněné, sezamové, dýňové semínka a lískové, vlašské nebo para ořechy či mandle)

• Oleje a minerální doplňky - oleje přidáváme pro obsah esenciálních mastných kyselin, které si organismus neumí sám vyrobit. Můžeme přidávat lososový, olivový, slunečnicový, dýňový nebo lněný olej. Pro psa zdravého, bez jakýchkoliv komplikací doporučujeme přidávat minerální doplňky jen z přírodních prostředků. Jedná se o mořské řasy, které vynikají velkým množstvím minerálů, vitamínů B a C a esenciálních aminokyselin, podporující i imunitní systém (např. mořské řasy kelpa, chlorella a spirulina). Dále pak pivovarské kvasnice- Pangamin, pro velký obsah vit. B, který má výborný vliv na kvalitu srsti a podporuje chuť k jídlu. Jako kloubní výživu doporučujeme hydrolyzovaný kolagen ve formě prášku, kde je využitelnost kolagenu až 40 %. Můžeme jednou za čas doplnit sulcem z vepřových nožiček a kůží. Jako komplexnější minerální prostředek doporučujeme výrobek MicroMineral či Roboran.

Krmná dávka dospělého jedince činí zhruba 2-3% jeho ideální hmotnosti, tedy hmotnosti, kterou chceme, aby pes měl. Ne vždy se daný jedinec do tohoto rozmezí vejde. Je důležité sledovat psa, jak se vyvíjí a podle toho krmnou dávku upravit dle jeho potřeb. Psům, kteří přibírají “jen ze vzduchu“ někdy stačí jen 1,5 %, naopak jedinci s rychlým metabolismem potřebují i 6%. Tato krmná dávka jak jsme již řekli, se skládá z 50-60% masa+ 20-30% kostí+ 20-30% příloh. Například můj pes, o hmotnost asi 25 kg, dostává 4% krmné dávky z ideální hmotnosti psa, tedy celkem 1000g potravy- z toho 500g masa, 300g kostí a 200g příloh. V odborné literatuře existují i tabulky pro výpočet krmných dávek, jak pro dospělé psy, tak pro štěňata.

Jak nejlépe přejít z granulí na syrovou stravu? Některý pes přechod zvládne ze dne na den, jiný pes s citlivějším zažíváním zase potřebuje pár týdnů, než si zvykne. Ze začátku se doporučuje krmit jen libovou svalovinou nakrájenou na malé kousky, aby si pes navykl maso trávit a předešlo se průjmu. Vnitřnosti a kosti přidávat nejdříve od třetího týdne. Kosti dáváme nejprve měkké (kuřecí skelety či křídla), nejlépe nasekané na malé kousky. Nedoporučujeme přidávat maso do granulí, maso se tráví do 24 hodin, zatímco granule se tráví až 3 dny. Tyto rozdíly v trávení mohou u některých citlivějších psů způsobit zažívací problémy a prodloužit tak bezproblémový přechod na čerstvou stravu. I při dodržování těchto zásadních zásad mohou nastat různé problémy:

• Pes syrové maso odmítá - nejlepší je zkusit maso krátce povařit. Postupně vaříme méně a méně až dojdeme k úplně syrovému masu.

• Pes má po mase průjem - nasadíme psovi na jeden den hladovku, další den zkusíme drůbeží libové povařené maso s rozvařenou rýží a mrkví. Pokud je stav psa v pořádku, nasadíme opět syrovou svalovinu a nové druhy masa přidáváme po malých kouskách k masu, které problémy nevyvolává.

• Pes ihned po jídle zvrací - tento problém nastává u příliš hltavých psů. Pokud chce pozřít potravu znovu, nevadí, je to zcela normální jev, přetrvávající z minulosti. Příště zkusíme maso nakrájet na menší kousky a učíme psa potravu kousat, aby nehltal.

• Pes si neumí poradit s velkým kusem masa - maso nakrájíme na menší kousky, které postupem času zvětšujete. Pro dospělé psy je vhodné podávat co největší kusy masa, nutí je to používat žvýkací svaly a stoličky na kousání.

 

Jak nejlépe krmit psa na cestách? Samozřejmě nejlepším způsobem je pokračovat v BARFování, aby pes nebyl zatížen v novém prostředí i jinou stravou. Pokud ale víme, že nebudeme moci uchovávat maso mražené nebo, že nebude možnost kupovat maso klidně i v lidské kvalitě, doporučujeme níže uvedené možnosti:

• Sušené maso - sušené maso si můžete koupit nebo nasušit doma. Považujeme to za nejideálnější možnost, maso si zanechává i po usušení skvělé vlastnosti. Lze ho podávat v suchém stavu nebo také nechat rozmočit ve vlažné vodě. V sušené podobě podáváme jen 30% obvyklé denní dávky.

• Konzervy - doporučujeme se 100% podílem masa, případně konzervy s přílohou, kde maso tvoří 70-80%, zbytek je rýže a zelenina. Pozorně čtěte složení konzerv! Nekvalitní konzervy můžou způsobit zažívací problémy.

• Za studena lisované granule - jedná se o granule, ve kterých jsou za studena slisované tyto suroviny - maso, zelenina, bylinky, kvasnice a ovoce a neobsahují žádnou chemii.

• Granule - pokud je pes žere, je to no dočasnou dobu také jedna z možností. Nesmíme zapomenout na přísun čerstvé vody, pes krmený granulemi bude potřebovat pro BARFaře velké množství tekutin.

Pro začátek se může zdát toto všechno velmi složité, ale věřte, že se jedná o první měsíc, než všechny informace vstřebáte a naučíte se, co a jak. Pak už jen myslíme na to, abychom vyndali maso, případně zeleninu z mrazáku, šup do misky, posypat nějakými přirodními doplňky a můžeme podávat. Věřte, že Váš pes Vám bude rád asistovat a těšit se na každé krmení.

Vypracoval tým z RichBarf.cz

 

Čerpáno především z vlastních zkušeností, dále pak z knihy paní Kateřiny Novosádové - BARF Krmení psa přirozenou stravou, kterou doporučujeme každému, kdo se rozhodne své psy krmit tímto způsobem a z knihy Natural Dog Food od paní Sussane Reinerth.